Historie

 

Základní kynologická organizace č. 575 Horní Bříza

 
Kynologický klub Horní Bříza byl založen 29.6. 1995 z návrhu p. Jiřího Škubala. Na tento den byla svolána ustavující schůze do školní jídelny, které se zúčastnilo těchto devět zakládajících členů: Jiří Škubal, Karel Hájek, Martin Begala, Pavel Holomoj, Monika Macková, Martina Škubalová, Hana Handrejchová, Ivana Beránková a Jana Ptáková. Na této ustávající schůzi byl zvolen i první výbor a to ve složení předseda Jiří Škubal, hospodář Monika Macková a člen výboru Jana Ptáková. Prvořadým úkolem tohoto výboru bylo právní zaregistrování organizace u ČKS a zajištění vhodného prostoru pro cvičiště. Mysleli jsme si, že to bude jednoduchá záležitost… Po hledání vhodného prostoru v širokém okolí Horní Břízy byl vybrán prostor za mlýnem na pravé straně potoka.
 
https://img3.rajce.idnes.cz/d0301/6/6056/6056485_dba08b49b46c2afb453388992f65e199/images/PA122992.jpg
Mimo tohoto pozemku nám byl nabídnut další v prostoru u Doliště, ale vzhledem ke značné vzdálenosti od města jsme od tohoto upustili. Pozemek za mlýnem nám byl nabídnut k používání za nájemné 2000,- Kč za rok. Provedli jsme zde několik brigád na vyčištění od křovin, vytrhání pařezů a pálení staré trávy. Když už bylo vše téměř hotové, sešlo z původního záměru majitelky o prodeji a následném rozšíření na potřebnou plochu a z důvodu malého prostoru jsme tento cvičák opustili. Stěhovali jsme se jen na druhou stranu potoka, kde byla z části soukromá louka a pozemek města. Začali jsme zase od začátku. Obíhávání potřebných dokladů, domlouvání a nezbytné brigády na úpravu. Řezali jsme několik let neudržovanou plochu, odváželi odpadky a také samozřejmě konečně cvičili. Počet členů se pomalu začal zvyšovat z 9 na 14.
 
 
https://img3.rajce.idnes.cz/d0301/6/6056/6056485_dba08b49b46c2afb453388992f65e199/images/PA122994.jpg
 
 
Od našeho člena pana Pavelky jsme dostali první vlastní a kompletní figurantskou výstroj včetně rukávu od firmy Gappay. Teď už si konečně připadáme jako fungující cvičák.
 
 

Rok 1996

 
Celou zimu jsme pravidelně cvičili, občas se na nás přišel někdo podívat a prohodit pár slov, cože to tu vlastně děláme. Samozřejmě vše pečlivě vysvětlujeme a občas i ukážeme to co pejskové umí. Není toho moc, ale snažíme se. Až na předsedu nikdo se psem dříve nic nedělal a tak probíhá výcvik nejen psů.
Přichází jaro a s ním i veliká rána pro nás. Majitel pozemku(obecní mrzout), ač tvrdí, že by pro psy udělal všechno, se urazil kvůli několika špalíkům dřeva, které si odvezl někdo jiný na topení, a nám nezbývá než louku opustit a začít do třetice všeho dobrého znovu. Představa co nás zase všechno čeká není vůbec lákavá.
Sháníme pozemek, nejlépe takový, který by se nechal koupit. Jenomže v okolí Horní Břízy to není jenom tak. Všude samí proužek louky nebo pole, jediný velký celek je u silnice na Trnovou, ale jeho cena je 250 000,- Kč. Následuje suché polknutí a hledáme dál. Náhoda přivedla našeho předsedu na bývalou skládku zeminy, která zde vznikla po stavbě sídliště. Pozemek byl za značného vypětí sil změřen a překvapení bylo na světě. Rozměry by odpovídaly potřebám cvičiště, i když prostor spíš připomíná malý prales. Začíná nový kolotoč kolem pozemků a úspěchem jsou první předkupní smlouvy na ně. Na katastrálním úřadě v Plzni jsme zjistili jejich majitele a teď s nimi vedeme jednání o odkoupení. Aby to zase nebylo moc jednoduché, na dvanáct parcel je 18 majitelů. Někdo to chce prodat v celku, jiný jenom část a každý chce jinou cenu. Jsou i chvíle, kdy kupujeme ropná pole. Alespoň podle ceny. A sháníme peníze.
Brigády a zase brigády. Na celém pozemku se kácí náletové dřeviny, odváží se sklo, pneumatiky… Konečně přijíždí traktor na srovnání a už to tu začíná trochu vypadat jako cvičák.
 
 
Mimo úprav cvičiště se také dodělávají překážky a makety pro obrany, shání se písek a různé další potřebné věci pro chod cvičáku. Konečně máme oficiálně vyměřený pozemek od firmy, jeho zaměření stálo 12 000,- Kč a tuto částku za nás opět zaplatil pan Pavelka.
Ke Dni hasičů jsme se poprvé reprezentovali na veřejnosti s naší ukázkou výcviku a podle ohlasu měla určitě úspěch.
První zkoušky kynologického klubu se konali 12.10.1996, pískal je pan Kasík podle NZŘ. Nastoupilo 8 psovodů, čtyři zkoušku udělali, z toho Petr Meloun a Pavel Holomoj z našeho klubu. Vůbec první zkoušku složila paní Věra Šlehoferová z Plas. Taková událost se musí samozřejmě náležitě zhodnotit, zajíst a zapít. Z těchto zkoušek máme nové hlášení pro rozhodčího před nástupem na stopu, které pronesl pan Petr Meloun: ,,Tak tu nebudeme čumět a jdeme na to, né?"
 

Rok 1997

 
Celou zimu se snažíme cvičit v závějích sněhu a bez jakéhokoliv přístřeší. Není to vůbec jednoduché, natož příjemné, obzvláště potom pro figuranta, který se musí po výcviku převlékat do suchého v mrazu a poletujícím sněhu. Docela se těšíme na jaro.
V únoru na výroční členské schůzi dochází ke změně ve funkci hospodáře klubu, kterou bude vykonávat Ivana Beránková místo Minky Mackové, která se stěhuje do Prahy.
Členská základna se nám pomalu rozrůstá, momentálně máme 24 členů, z toho 7 členů je ve věku do 18 let.
Pozemek… neustále problematická věc. Pořád samé dohadování s majiteli o velikosti, ceně a řadě dalších nejrůznějších věcí. Jediná platná dohoda je uzavřena s rodinou Smolákových z Kadaně, tento pozemek je již zakoupen za cenu necelých 19 000,- Kč. Ale ani to není zase tak jednoduché jak se zdá. Kupní smlouvu prý musí sepsat právník a tak se obracíme na advokátní kancelář v Plzni, kde se toto uskuteční. Jenomže první smlouva má chybné datum podpisu, v uvozovkách jenom o rok, a tak se píše smlouva jiná, snad lepší. Ta je hotova v polovině roku, ale má zase kosmetickou vadu, zase špatné datum. Teď už jenom o pár měsíců. Docela úspěch. Advokátní kancelář si účtuje téměř 5000,- Kč. Za svoji kvalitní práci ale nedostane od nás nic. Na další pozemky které chceme koupit se nám ale zatím bohužel nedostává peněz a tak si je prozatím pronajímáme od zemědělského družstva v Žilově.
 
 
Tyto pozemky patří třem starousedlíkům a bývalým sedlákům a není s nimi vůbec snadná domluva. Chodí pravidelně jako tři králové a dokáží se hádat i dvě hodiny. Vůbec si nenechají vysvětlit, že máme pozemek pronajatý a řádně platíme nájem, s čímž oni souhlasili když dali pozemek k užívání družstvu. Snad se ani nedá spočítat kolikrát se vloudila myšlenka jít někam jinam, ale to už tady několikrát bylo. A tak se situace téměř pravdelně opakuje, tři králové pořád chodí a chodí a chodá.
 

S lepším počasím se začíná i více cvičit a také se chystáme na první závody. Hodně práce má figurant Jirka Škubal, který je na všechny pejsky sám, ale pomalu začínáme zaměstnávat figurováním nového člena Jirku Tyce. Brigády jsou kořením celého dění. Je to nepopulární věc, ale bez toho by cvičák nebyl. S nadšením se pouštíme do oplocení podle zaměření pozemku. Ale jak už to bývá, není nic jenom tak.
 

Z městského úřadu přišla zpráva o tom, že musí být zachována příjezdová cesta a tak těch pár zabetonovaných kun přendaváme o 2 metry dál. Po čase se ukáže, že to není pravda a že je to pouhý výmysl městského úřadu a tak se hradba zase vrací na původní místo. Alespoň je pořád co dělat. Mimo toho se upravuje plocha cvičáku a příjezdová cesta s parkovištěm, zvětšuje se dalším kácením křovin plocha pro cvičiště a dováží se první stavební materiál pro stavbu klubovny, o které začínáme uvažovat. Je celá řada verzí jak by měla vypadat a jaký stavební materiál použít, dokonce jsou i nějaké plánky bývalé klubovny pionýrů, ale není tam moc místa. Nakonec shoda okolností rozhodla o tom, že bude klubovna zděná a tím pádem také odolnější proti různým nenechavcům. Máme totiž možnost dovozu cihel, sice jenom půlek nebo poškozených celých, zcela zdarma. Původně jsmě měli přislíbenou stavební buňku od města jako prozatímní řešení, ale stejně jako v jiných případech z toho sešlo. Jako dobrá verze se zdálo být vyzdění několika stavebních buněk, toto zase skončilo na podkladových panelech. Nakonec volíme pevné základy a spřádáme plány.
 
 

Rok 1998

 
Zimní výcvik probíhal téměř stejně jako v minulém roce. Bez klubovny nebo podobného přístřešku to jaksi není ono a převlékání figurantů do pracovního nebo suchého je stále hazardem se zdravím.
Členská základna se pomalu rozrůstá, takže máme na začátku roku 34 členů, z toho je 7 do 18 let. Tento stav ale nnebude konečný, neboť do konce února, kdy je výroční členská schůze, se stav nepatrně pozmění odchodem některých členů.
Jako každý rok i letos dáváme několik požadavků na finanční dotaci pro činnost klubu. Od Městského úřadu jsme získali celé 2000,- Kč/ jak je asi utratíme?/, od ČKS necelých 6000,- Kč a od nadace Open Society Fund Praha 30000,- Kč. Tato nadace podporuje rozvoj v obcích a na náš projekt nám přispěla touto částkou. Většina těchto peněz bude použita na nákup pozemků a drobné výdaje klubu.
S brigádami začínáme hned na začátku roku. V lednu se Jirkovi Škubalovi podařilo sehnat za odvoz zhruba 10 aut cihel na stavbu klubovny a tak se pořádá hned několik akcí na odvoz. Zúčastňuje se většina členů a tak jde práce rychle od ruky. Při bourání cihel se ale stane i to, co se stát nemá.Díky neodborné práci zahraničních dělníků na demolici se 16.2.1998 kolem oběda propadá podlaha a v ní mizí Jirka Škubal a za ním zhruba 1000 cihel o hmotnosti 5 tun. Po půlhodinovém zasypání je naštěstí výsledkem ,,jenom zlomený bederní obratel" s dobou léčení půl roku. Rozbitá hlava a desítky modřin se nepočítají. Všechny cihly se vozí na cvičák a ta nejhorší práce nás teprve čeká. Jak dlouho je asi budeme čistit?
 

 
Prvně jmenovaný Jirka před závodem moc taktizoval a nakonec nastoupil do kategorie ZVV 2, kde skončil na 4. místě. Jirka Škrábek obsadil v kategorii ZVV 1 pěkné 3. místo.
Do Blovic, kde jsou 25. října další závody, jede opět stejná sestava. Jirka Tyc a Jirka Škrábek. Oba nastupují do kategorie ZVV 1 a po skončení závodů si odváží Jirka Tyc osmé a Jirka Škrábek desáté místo.
Tradičně posledním závodem v sezóně je Oblastní závod v Dobřanech. Na něj jede závodit jen Jirka Tyc, ale za to s početným doprovodem. Startuje v kategorii IPO 1 a končí na 8.místě.
 

Rok 1999

 
Do nového roku vstupujeme veseleji. Už nám není taková zima, protože kamínka v autobusu příjemně topí a tak se nechá po skončení výcviku posedět. Dalším velkým kladem kamínek je to, že se na nich výborně vaří grog. A tak se nezřídka stává, že se výcvik protáhne do odpoledních hodin. Je přece třba všechno náležitě probrat a zhodnotit. A nebo se najde jiný důvod, jako je třeba svátek nebo narozeniny.
Členská základna se moc nezměnila a tak se počet členů pohybuje stále okolo 30. Nepatrně nám ubyla mládež do 18 let, těch máme jenom 5. Změny nastali i ve výboru klubu. Funkci výcvikáře zastává Marta Šalomová, instruktorem výcviku je pověřen Jirka Škrábek, Hanka Fenclová a Jirka Tyc, který spole s Jirkou Škubalom dělá figuranta.
průběhu zimy je tak jako na každém jiném cvičáku výcvik v útlumu, protože je všude plno sněhu, a tak se všichni těší až se zazelená tráva. Pro letošní rok byl přihlášený Jirka Tyc na výběrové závody pro Mistrovství České republiky mládeže a Jirka Škubal na Mistrovství České republiky ve výkonu kníračů.
Sezónu začínáme již tradičně brigádami, tentokrát pro změnu zase na cihlách. Je jich ještě tolik, že se to zdá až neskutečné. Podle výpočtů by měli stačit na klubovnu, boxy i sklad. Cihly se osekávají, čistí a skládají na palety. Když si představíme, kolikrát je ještě vezmeme do ruky než budou na svém místě, není to hezká představa.
 
Po zimním bdobí konečně nastává teplejší počasí a s ním i nová kynologická sezóna.
28.3. odjíždímě na první závody do Hrádku u Rokycan v silné sestavě. Tento jarní závod je tradičně početně obsazen ve všech kategoriích. Jirka Tyc je v ZVV 1 na 5.místě, Pepík Beneš na 8.místě a ve stejné kategorii Hanka Fenclová na 12.místě, Jirka Škubal končí v kategorii IPO 3 na 5.místě.
Dalším závodem, tentokrát trochu z ruky, je závod v Nýrsku. V ohni máme dvě želízka a početný fanclub na jejich podporu. Závod končí Jirka Tyc na 5. místě a Jirka Škrábek na 6.místě. Nejvíc se v Nýrsku líbilo Pepíkovi Benešovi, zapoměl tady novou bundu.
Kromě závodění a výcviku děláme i spoustu brigád. Pokračuje se v budování cvičiště, usazují se nové překážky, konečně máme hotová i vstupní vrata a hlavně se čistí cihly. To byl nápad. Brigád na cihly je několik, všichni poctivě dělají, ale hromada ne a ne se zmenšovat. Ono taky 10 aut není málo. Když to přepočítáme, je jich 32 kubíků. To by mělo stačit jak na klubovnu, tak na odkládací boxy i pomocný sklad, kde by měly být uskladněny potřeby pro figuranta a věci pro údržbu cvičiště.
V květnu pořádá kynologický klub Rokycany tradiční závod Memoriál Zdeňka Macha, ze kterého si Jirka Škubal s Ritou z Olmeru přiváží pohár za 2. místo v kategorii IPO 3.
 

 
V sobotu 2.5. pořádáme v pořadí třetí zkoušky psů z výkonu. Den před konáním probíhají poslední přípravy jako je stavba stanu, posekání cvičáku, příprava dřeva na oheň, nezbytné doplnění baru a občerstvení a pochytání nervozity.
 

 
Ke zkouškám nastoupilo 10 psovodů, z našeho jenom Jirka Tyc, 5 psovodů přijelo ze Zruče, 2 ze Strašic, 1 ze Staňkova a Bezdružic. Zkoušky posuzoval podle NZŘ pan Čipera, vedoucí zkoušek byla Marta Šalomová a místo zraněného figuranta Jirky Škubala přijel ze Starého Plzence Jarda Koldinský.
Pachové práce probíhali jako tradičně přímo pod cvičákem na louce s pěkným porostem, ale ne všichni bohužel uspěli. Psovod ze Staňkova působil dojmem, že vidí psa poprvé a jeho vypracování stopy je kapitola sama pro sebe. To se potvrdilo i u poslušnosti, kdy začínal se psem u pravé nohy a nějaké povely mu vůbec nic neříkaly. Přivolání psa se povedlo až na nějaký dvacátý povel, ale zkoušku nakonec udělal. Co k tomu dodat…
Z 10 účastníků zkoušek jich nakonec 6 udělalo, domácí Jirka Tyc také.
 
 
Po vyhodnocení a rozdání potřebných dokumentů začala příprava na vyhodnocení zkoušek. Akce dopadla výborně a jediná věc, která se moc nepovedla bylo deštivé počasí, které nás v nočních hodinách zahnalo do stanu. Nic to ale neubralo na dobré náladě a kdo tam nebyl, neví kolik má prase kamarádů.
 
 
 
V průběhu letních měsíců vyjíždíme do okolí s pejsky na ukázky výcviku do různých dětských táborů. Celkem jsme navštívili 3, a to u Drahotínského rybníka a 2x v Plasích na řece Střele. Na těchto táborech jsme předvedli ukázku výcviku od psů začínajících s výcvikem až po ty již téměř dokonale vycvičené. Pachové práce jsme z pochopitelných důvodů nepředváděli, děti spíše viděli něco málo z poslušnosti a největší pozornost byla upřena na cviky obrany. Vozili jsme s sebou vždy jednu nebo dvě makety pro vyštěkání, kde jsme předvedli vyhledání s následným zadržením a potom se veškeré dění soustředilo na kousání v různých situacích. Vždy po ukázce následovalo malé popovídání o chovu psů a způsobu jejich výcviku a vše končilo zodpovídáním dotazů, kterých bylo tolik, že odpovědět na všechny trvalo přes hodinu. Snad největším zážitkem pro děti byl samotný kontakt se psem, který se ihned po zákroku nechal od všech hladit a drbat, a možnost vyzkoušet si figurantský oblek a pomůcky k výcviku na vlastním těle.
Tak jako v loňském roce tak i letos se zúčastnil tábora talentované mládeže ve Starém Plzenci(dále jen TTM S.P.) Jirka Tyc s Reny z Milínova.
 

 
V době letních prázdnin jsme měli i své zastoupení na letním výcvikovém táboře TTM, který každý rok pořádá pro mladé psovody ve věku od 13 do 18 let Český kynologický svaz ve Starém Plzenci- Jirka Tyc, který se ho účastnil, obsadil na závodě pořádaném na závěr tábora 5. místo v kategorii ZM.
V soboru 4.10 se konají na našem cvičišti druhé zkoušky. Podle NZŘ je píská pan Zábranský a je celkem přihlášeno 6 účastníků, z toho čtyři z našeho klubu. Pachové práce probíhali na přilehlé louce pod cvičištěm, poslušnost a obrany na něm. Zkoušky dopadli na výbornou, všichni je udělali a tak byl důvod k náležitým oslavám s nezbytným zhodnocením.
18.10 Jirka Tyc poprvé vyráží na oficiální závody a to do Blovic, odkud si přiváží pohár za 3.místo v kategorii ZVV1.
Posledním závodem v sezóně je Oblastní závod, který pořádá kynologický klub v Dobřanech. Na tomto závodě máme hned trojnásobné zastoupení v kategorii ZVV1. Jirka Tyc obsadil 12. místo, Jirka Škrábek 15 a Petr Meloun 17. místo.
 
 
 
Po letní přestávce, 12. září, opět vyrážíme na závody a to tentokrát do Stoda. Samozřejmě se závodníky jede i fanclub a tak není o legraci nouze. Samotný závod se mění v boj o lepší umístění mezi Jirko Škrábkem a Jirkou Tycem. Nakonec byl bodový součet stejný a díky lepší obraně obsadil Jirka Tyc druhé a Jirka Škrábek třetí místo.
Hned další víkend pokračujeme závody v Plzni- Doubravce. Startující psovodi za náš klub se nemění, jenom doprovod je slabší. Výsledek je hodně podobný tomu z předchozích závodů. Jirka Tyc je druhý, Jirka Škrábek končí na čtvrtém místě.
Konečně nastal slavný den. Máme vlastní klubovnu. No, zase tak úplně klubovna to není. Je to starý nepojízdný autobus, ale díky za něj. Sice nás zase čeká trochu práce na jeho úpravě, ale hlavně už na nás nebude pršet a když se do něj dají kamna tak to bude nádhera. Ihned po ustavení začínáme zbytečné věci rozebírat, přestavujeme sedačky a montujeme stolky. Máme také nejvyšší čas, protože se blíží termín dalších zkoušek. Ty jsou naplánovány na 10. října. Celkem se přihlásilo 6 psovodů, z našeho klubu jenom Jirka Škrábek. Zkoušky podle NZŘ posuzuje pan Vině z Kladna, kterého nikdo nezná a tak nevíme co nás čeká. Vedoucím zkoušek je Jirka Škubal, figurantem Jirka Tyc. Byla to docela dřina, zkoušku udělali jenom 2, z toho Jirka Škrábek ZVV2. Bohužel se z této akce nedochovala žádná fotografie.Hned druhý den, v neděli 11. října, se konají další zkoušky. Posuzuje je Pepík Zábranský podle SchH. Nastupuje celkem pět psovodů. Úspěšně zkoušku ukončují tři, z našeho klubu Jirka Tyc. Ani z těchto zkoušek není žádná fotografie.
Na další závody jedeme do Starého Plzence. Účast našich závodníků se moc nemění a tak startuje opět Jirka Tyc a Jirka Škrábek.
Situace s pozemky se moc nemění. Nejsou peníze. A tři králové stále chodí a nadávají. Tuto situaci řešíme tím, že se na pozemek skládáme a peníze pro klub se půjčují od členů klubu s tím, že se později vrátí. Kupujeme pozemek od pana Štěpánka za 20.000 korun a nikdo by nevěřil, jak se z ukřičeného sedláka stává hodný děda. Snad bude na chvíli klid i od dvou zbývajících.
Peníze na činnost klubu sháníme tak jako každý rok kde se dá. Od města dostáváme 10.000, od nadace Open Society Fund Praha 20.000 a od sponzora paní Pechátové 20.000 korun.
V Unhošti se 1. května konají kvalifikační závody na mistrovství České republiky mládeže a tak Jirka Tyc s Jirkou Škubalem vyráží. První Jirka jako závodník, druhý jako vedoucí. Jsou to vlastně první velké závody pro všechny. Pachové práce se dělali na betonu. Teda skoro na betonu. Pole bylo uválcované, suché, prašné a k tomu obrovské horko. 38 bodů za stopu bylo nejlepším možným výsledkem nejenom Jirky Tyce, ale všech psovodů. Po poslušnosti už byla naděje na umístění na bedně hodně reálná, při obraně se jenom čekalo na výsledky soupeřů a pohár za první místo byl doma. Docela potěšilo, když se někdo ptal, kde vlastně Horní Bříza je a jak tu cvičíme.